Konfrontace


Wergeld: Jak to funguje?

Vojtěch J. Cepl

Kdysi dávno jsme byli na fakultě vzděláni o zvyku starých Sasů (a mnoha starých Evropanů všeobecně) platit zvláštní pokutu za zabitého člena rodiny pozůstalým. Prostě dali rodině nebožtíka nějaký peníz, a tím to bylo vyřešeno. A při té příležitosti nám bylo zdůrazněno, jak je takový zvyk primitivní a nemravný; cena lidského života je nenahraditelná, nenahraditelná, nenahraditelná; nelze ji proto přepočítávat na peníze. Jedině trestní právo je adekvátní odpovědí na takovou situaci.

Po jistých zkušenostech, jak tehdejší systém náhrady škody fungoval, mohu doplnit, že přímým důsledkem této školy byl také závěr, že pozůstalí nedostanou prakticky nic. Zatímco se žehralo na nedostatečné výše náhrady škody na zdraví podle vyhlášky, stranou zůstalo to, že při zabití jsou náhradou škody jen pohřebné a podobné položky. Stejně tak trestní postih vykazoval povážlivé díry; zjevně totiž nemůže postihnout situace, kdy došlo k úmrtí v důsledku nedbalosti, která nedosahuje intenzity trestného činu. Situace byla zejména typická pro nemocnice – úmrtí zaviněné skupinou lidí nebo vadou v systému bylo ve většině případů trestně nepostižitelné.

Pak se objevil po roce 1990 institut zadostiučinění v penězích v ust. § 13 o.z., míněný zjevně zákonodárcem pouze na případy porušení cti a důstojnosti, nicméně díky rozsahu celého institutu aplikovatelný na prakticky všechna základní lidská práva podle Listiny práv a všech mezinárodních úmluv podobného druhu. Použití zadostiučinění v penězích tímto způsobem se sice nikdy nepodařilo přiznat v rámci práva na život (jediné právo, které nelze podle stávající doktríny nikdy uplatnit), nicméně se tak děje v rámci práva na soukromí a rodinný život. Teoretiky to může překvapovat, ale je třeba upozornit, že pro pozůstalé je praktický výsledek naprosto stejný.

První vlaštovkou tohoto druhu byl rozsudek sp.zn. 23 C 52/96 Krajského soudu v Ostravě, který přiznal 50.000,- Kč každému ze dvou pozůstalých, právě v „nemocničním" sporu. Magnou chartou celé věci pak byl nález II. ÚS 517/99 který byl sice paradoxně zamítavý s ohledem na jiné okolnosti, ale jasně stanovil, že právo na soukromí a rodinný život je součástí práv na ochranu osobnosti a zadostiučinění v penězích je proto použitelným a vhodným prostředkem. Ještě pár let trvalo, než se tento novodobý bratr wergeldu stal běžným – na Jiném právu ranný vývoj popisuje post Maricy Pirošíkové.

Dnes si už na tyto žaloby zvykli soudci i většina advokátů. V pokračování postu podám stručný přehled, jak vypadají podobné spory z hlediska jednoho kraje; předpokládám, že v jiných krajích to bude vypadat podobně. Typicky se vyskytují tři kategorie; jasně nejčastější dopravní nehody, poměrně časté případy lékařského opomenutí, a třetí typ jsou průmyslové nehody, nejčastěji stavební. K tomu se občas přidá něco méně běžného; třeba omylem zastřelený policista kolegou.

Ve všech kategoriích se také vyskytují zamítavé rozsudky, i když poměrně vzácně. Důvodem může být například nedostatek pasivní legitimace, kdy její výklad ohledně právnických osob se liší od náhrady škody, například v tom, že neplatí analogie s odpovědností provozovatele podle § 427 o.z. Jiný problém je promlčení, o které se vedl spor několik let; v současné době platí, že se nárok promlčuje v obecné lhůtě tří let. Konečně v případech, kdy z nějakého důvodu neproběhlo trestní řízení, nebo bylo odloženo, zkoumá soud otázku objektivní odpovědnosti žalovaného zcela od počátku samostatně, a může dospět k názoru, že není dána ani tato objektivní odpovědnost.

Improvizovaný a jednoduchý právní institut ukázal překvapivou životaschopnost a sílu; troufám si dokonce tvrdit, že v mnohém zastiňuje i poměrně těžkopádný mechanismus náhrady škody na zdraví (často se děje, že ochrana osobnosti začne později, ale je skončena podstatně dříve). Zkušenost také ukazuje, že výše újmy a vztah k okolnostem (velmi rámcově a velkoryse naznačenými § 13 odst. 3) o.z.) se v jednotlivých případech může až překvapivě lišit; rozhodně by byl omyl věřit, že takovou újmu lze vyjádřit jednotnou paušální částkou jako v § 444 o.z.

Stejně tak ukazuje tento jednoduchý a vpravdě primitivní systém určité výhody i proti trestnímu postihu, který bývá zejména u nehod často dost mechanický, prováděný trestními příkazy bez odůvodnění, a v drtivé většině případů řešený podmíněnými tresty. Trest odnětí svobody se jeví být zřejmě ve většině případů neadekvátní a přísný; důsledkem také je, že takový postih není příliš účinný (počet nehod nijak neklesá). Nevidím problém v uplatňování trestního postihu soudy, ale prostě v tom, že trestní právo není v těchto případech vhodný a účinný nástroj.

Zkrátka, stále více se mi zdá, že postup starých Sasů nebyl tak úplně špatný. Cena lidského života je sice penězi nenahraditelná, ale ono se vlastně nic lepšího dělat nedá.

 

Vyšlo 16. června 2008 na blogu Jiné právo, odkud převzato se souhlasem autora.

linkuj.cz vybrali.sme.sk


Komentáře

[1] Shrnuto, (19.12.2009, 10:26:12) deb
modleme se, aby - když už nám někdo zabije našeho drahého - to byl pracháč, a k tomu pracháč ochotný cálovat. Jinak máme smůlu s trestním právem i bez něj.

[2] PS (19.12.2009, 10:28:57) deb
Jo, a pokud tím vrahem bude instituce - třeba nemocnice nebo škola - modleme se, abychom na ni nebyli odkázání v případě, když ji někdo "šťastnější" před námi podojí o milionový wergeld. Na nás už by se potom nemuselo dostat, jak co se týče příslušné péče, tak následného wergeldu.

[3] nejsa pravnik (19.12.2009, 20:25:00) sax
Mohu si klidne dovolit oznacit institut Wergeldu za jeden ze spuntu, zachranujicich nasi vytekajici demokracii. V podstate jednoduche a primitivni opatreni, jez by v "rozvinute demokracii" nemelo mit sve misto. A hle- kdyby mne nekdo zabil, taky bych byl radsi, kdyby rodina za me dostala nejake prachy (vetsi nez za kuzi z kralika), nez aby dotycneho zavreli. Na podporu Wergeldu mne napada stare porekadlo: A co si na nem vezmes?

Pro zajimavost k etymologii: "Wergeld", od staronemeckeho (750- 1050) "wer" = muž; ze starogermanskeho "weragelda". V prekladu tedy "penize za chlapa".
Nekdy se take pise Wehrgeld, ale to neni uplne spravne, to by byly uz "obranne penize"- ze starogermanskeho "warjan"= obrana.

[4] (19.12.2009, 20:37:27) Tribun [openID] | e-mail | www
A nebo že ji nebudeme potřebovat sami[2]. Instituce mstivé nebývají, ale co jejich ředitelé?

[5] Tribune, (19.12.2009, 22:08:54) deb
to jste mě špatně pochopil.
Když musí nemocnice nebo škola zaplatit desetimilionové odstupné, z jakých peněz to asi vezme? Určitě se to negativně projeví na vybavenosti, platech a tím pádem i na zhoršené úrovni péče/výuky (v krajních případech může dojít až ke zrušení školy nebo nemocnice). A to zase bude mít za následek vyšší pravděpodobnost dalších tragických lapsů. Lidi nejsou stroje, a tím, že jim vezmeme peníze, ovšem současně nezlepšíme vybavenost a organizaci, je nijak zvlášť nemotivujeme k tomu, aby se víc snažili. A pokud se instituce nepojistí, ponese následky prakticky bezbranná veřejnost.

[6] A jak má právo (19.12.2009, 22:16:32) deb
ošetřené to, že by dejme tomu nějaký prachatý šílenec přišel na chuť zabíjení, a likvidoval chodce na přechodech s tím, že by pozůstalým vždy zavřel ústa přiměřenou sumou? Pokud vím, pokud se s nimi dohodne na wergeldu, je beztrestný?

[7] A vůbec (19.12.2009, 22:28:34) deb
co vina a trest? Když někoho z nedbalosti zabiju, tak přeci nejdu do vězení jen proto, aby pocítili zadostiučinění pouze příbuzní oběti, ale vůbec celá veřejnost, a kromě toho tím jaksi metafyzicky splácím svou vinu. Je možné se z viny vyplatit penězi (de facto odpustky)? A i kdyby, proč má mít tuto možnost jen ten, kdo bůhvíjak přišel k penězům?

[8] Co vina a trest? (20.12.2009, 08:32:10) tresen
Mám dojem /nejsem právník/, že jestliže soudce v civilním sporu není vázán výsledkem trestního řízení v téže věci, platí to i naopak. Tedy pokud by to náhodou proběhlo v tomto obráceném pořadí, což není běžné. V případech, kde někdo zemřel, pravděpodobně nejdřív proběhne trestní řízení a teprve potom se pozůstalí obracejí na civilní soud.
Takže obava, že viník nehody, při které někdo zemřel, unikne trestnímu stíhání, protože mu předtím civilní soud /neboli téma postu, viz odkazy na paragrafy/ přikázal zaplatit vysokou peněžní částku, je podle mého mínění bezpředmětná.
Je pravda, že v trestním řízení /toho se ale podle mne článek vůbec netýká/ může soud věc zastavit, když se viník dohodne s obětí na náhradě škody. To ale myslím jde jen tam, kde je trestní sazba do pěti let. Z výše uvedeného taky plyne, že pokud by trestnímu řízení předcházel rozsudek v civilním řízení, bylo by jasné, že k žádné dohodě nedošlo.

[9] Ještě k těm trestům: (20.12.2009, 08:46:45) tresen
deb v [6]vyslovil obavu, že by si nějaký prachatý šílenec mohl z likvidace chodců udělat koníčka, když by se pokaždé dohodl na peněžní náhradě.
Tato dost kuriózní teoretická obava je naštěstí taky lichá. Mohlo by mu to projít maximálně jednou. U zastavení trestního řízení z důvodu dohody o náhradě je totiž podmínka minulosti čisté jako sklo.

[10] Treseni, (20.12.2009, 08:51:33) deb
"..Je pravda, že v trestním řízení /toho se ale podle mne článek vůbec netýká/ může soud věc zastavit, když se viník dohodne s obětí na náhradě škody.."

Myslíte? Podle mne je právě tato dohoda "wergeld" - a nejen s obětí, ale i s pozůstalými. Pokud se nepletu, takový případ už byl. Ale jsem laik.

Ale pokud by tomu tak bylo, tak by se teoreticky mohl "viník" dohodnout s pozůstalými předem, a pak bohatou babičku či nevěrnou manželku případně kohokoliv nepohodlného sejmout na přechodu.
Snad nám k tom něco řekne odborník?

[11] Myslím, že se pletete. (20.12.2009, 09:17:56) tresen
Článek se institutu dohody o náhradě škody mezi viníkem a obětí /pozůstalými/, o kterém hovoří trestní zákoník, opravdu netýká.
Proč by se tito obraceli na civilní soud, kdyby se s viníkem dohodli? Článek přece pojednává o možnosti uplatnit nárok pozůstalých pomocí občanského zákoníku.

Zato váš námět na detektivní román je nesmírně zajímavý. Třeba ho někdo napíše, aby to vrahové, které by to mohlo napadnout, měli těžší. Probíhalo by to zřejmě tak, že dědicové bohaté babičky by si vytipovali obratného, bohatého a bezúhonného řidiče, který baží po krvi chodců. Po činu, který by vypadal jako normální nehoda, by došlo k platebnímu styku. Ale kdo by komu vlastně platil?
Platba by zřejmě byla taky fingovaná, protože zbytečná - vrah by ukojil svou vražednou vášeň a dědicové by dědili. Všichni by byli bohatí a šťastní. Je to naprosto logické a velmi pravděpodobné.

[12] Hm, (20.12.2009, 13:13:06) bara
si myslim, že trestný čin je prostě trestný a může se viník a poškozeným dohodnout jakkoliv, ta trestnost (včetně sazby trestu) se nezmění (jen snad v rámci rozsahu sazby), ten trest není nějakým "zadostiučiněním pro oběť resp. pozůstalé", to je trest "od společnosti" za překročení stanovených pravidel, poškozeného resp. pozůstalých se trestní právo asi netýká, jedná se o věc mezi viníkem a celou společností.
A že z toho poškozený resp. pozůstalí nic nemaj, to je věc druhá, se prej můžou o nějaký odškodnění soudit v rámci občanského práva, otázkou je, zda se něčeho dovolají, ae to je už jen probém toho, kdo a jak to bude soudit a zda má prostředky to rozsoudit, jak by třeba chtěl.

[13] nevim, co je to wergeld. (20.12.2009, 16:05:08) Mysch
moh bych tu teda zastoupit jasana, a psat o tom, ze je to nesmysl, protoze ho asi nekdo nekomu musi platit.

[14] Když tak o tom přemýšlím, (20.12.2009, 17:02:42) Tribun [openID] | e-mail | www
tak v případě nedbalostních trestných činů by "wergeld" byl možná rozumné řešení, protože k čemu je poškozeným (pozůstalým) viník v lochu, kterého musí ještě živit ze svých daní? Přiměřeně vysoká kompenzace by jistě byla lepší.

Na druhé straně uznávám, že nevím, čemu bych dal v podobné situace (doufám, že nikdy nenastane) přednost já, jestli pragmatickému řešení, nebo iluzi pomsty v podobě kriminálu.

Další věc je již v článku naznačené prolomení dogmatu nevyčíslitelnosti ceny lidského života. To by se ovšem snadno odstranilo přechodem od paradigmatu trhu a homo oeconomicus k něčemu pokročilejšímu.

[15] No nevim (20.12.2009, 17:11:27) sax
Ale logicky vzato trestny cin nelze promlcet nijak mimozakonne. Tedy ani formou odskodneni- nelze rici "zabili mi babicku, ale my se s nimi dohodli na melounu, tak to pane policajte (soudce) muzete nechat byt".
http://spolecnost.net-mag.cz...=435

[16] a jeste dve poznamky: (20.12.2009, 17:36:26) sax
Wergeld sam prodelaval i v minulosti zrejme svuj vyvoj. Nejak si nedovedu predstavit, ze byl puvodne vyplacem pribuznym a nikoliv majiteli cloveka. Jak jsem se docetl, casem uz byly Wergeldy dva: jeden smerem k pribuznym, druhy k panovi (Fürstovi, vevodovi), ten uz se ale nazyval Wettgeld (od starogermanskeho wadja= stat proti sobe, ci zastava, fant).

Dale pak institut Wergeldu nemel primarne za ucel nekoho odskodnit, ale zabranit rozsireni krevni msty:
"Das Wergeld wurde an diejenigen Personen ausgezahlt, die sonst die Blutrache an dem Totschläger hätten ausüben müssen, daher an die nächsten männlichen Verwandten; gab es diese nicht, auch an Frauen."
Tedy:
Wergeld byl vyplacen tem osobam, ktere by musely na pachateli vykonat krevni mstu, tedy nejblizsim muzskym pribuznym; pokud zadni nebyli, tak take zenam.
Me podezreni z [3] o rozpousteni se demokracie a spuntovani Wergeldem se mi zacina naplnovat.

[17] a jeste do tretice, opet na potvrzenou (20.12.2009, 17:52:45) sax
Wergeld se nekdy nazyval take "Manngeld" od Mann- vazal, lenik (starogermansky "mannaz"). Takze zde v tomto pripade jde o "prachy za manika, knechta".

[18] treseni, (20.12.2009, 17:56:34) deb
vy se smějete [11], ale při dnešní zkorumpovanosti policie i soudů by stačila škvírečka a dobře zaplacený všeho schopný advokát by se tam dostal jak Jezinka. Ten nájemný vrah za volantem by pak ani nemusel být tak bohatý a bezúhonný a nebyl by takový problém ho sehnat.

[19] A taky by bylo zajímavé, (20.12.2009, 19:27:55) bara
kdo komu by měl platit třeba v případě (u nás nepovolené) euthanasie. Ten doktor by byl pravděpodobně odsouzen pro trestný čin (když by se to profáklo), a ještě by pozůstalým měl něco platit? A oni by o to fakt stáli?

[20] Debe, měla jsem dojem, (20.12.2009, 19:59:21) tresen
že se bavíme o případech, kdy platí ten, co zabil. Ne o nájemných vrazích, kterým platí objednavatel zločinu.
Saxi, v trestním řízení, jak jsem se dočetla, soud může dospět jednak k tzv. podmíněnému zastavení řízení, když obviněný přizná, co udělal, zaplatí škodu, je jinak bezúhonný atd., jednak
k zastavení úplnému, kdy dojde k tzv. vyrovnání. S tím musí souhlasit ten poškozený a pachatel taky zaplatí nějaké peníze navíc, na nějakou společensky prospěšnou věc. Oboje se týká jen činů, za které je maximálně pět let.
Ale nahoře se píše o možnosti, že rodina oběti může dostat odškodnění za újmu podle jistého ustanovení občanského zákona, a to i v případech, kdy by jinak nedostala nic.
Jestli máš problém se slovem Wergeld, tak ho klidně zapomeň, není myslím důležité, kromě funkce úvodu v postu na Jiném právu.

[21] S Wergeldem mam samozrejme problem (20.12.2009, 20:05:10) sax
Casem jsem prisel na to, ze dobra etymologie rozkryje hnedle polovinu problemu. A jestli se nemylim, tak k zastaveni trestniho rizeni se musi zucastnit vzdycky soudce, nejde to zpytlikovat jen tak nacerno. Urcite to tu nijak odborne nerozpleteme, ale konotace jiste pridat muzeme.
Trebas tu, jak nekoho mohlo vubec napadnout vyrknout "lidsky zivot je nenahraditelny". Anebo tu, ze penize se staly stejne dulezite jako krev (viz mnou zminovana krevni msta).

[22] Když já se obávám, Treseni (20.12.2009, 20:06:20) deb
že ten perex není v úvodu článku bezdůvodně, a že wergeld je takovej trojskej kůň, kterým se vrací demokracie k feudalismu (jak o tom píše sax) - za odpustky si koupíte rozhřešení a můžete hřešit dál.

[23] saxi, (20.12.2009, 20:08:01) deb
s tou krevní mstou mě to včera napadlo taky. Přičemž krevní msta je alespoň "pro každého" - wergeld jen pro bohaté.

[24] Trojské koně rozsekat a spálit! (20.12.2009, 20:56:03) tresen
Řidič jde do basy. Lidský život je nenahraditelný, proto nikdo nic nedostane.

Zase jednou jsme se ubránili feudalismu. Hurá.

[25] Treseni, (20.12.2009, 21:14:01) deb
to ale přeci není o tom, že je lidský život nenahraditelný, ale o tom, že právo by nemělo být na prodej, a to jen pro toho, kdo na to má. Na to byste v konečném efektu mohla doplatit, k kdybyste to byla náhodou vy, kdo by kasíroval.

[26] Asi bych na to neměla, (20.12.2009, 22:00:49) tresen
musela bych si vzít půjčku.
Co vy? Šel byste radši sedět?

[27] deb (20.12.2009, 22:03:57) deb
Jo. Já se bojím Pánaboha a vím, že ho neuplatím tak snadno, jako lidské soudce.

[28] A s tím rozhřešením (20.12.2009, 22:04:04) tresen
to nebude přesné. Další hřešení už by totiž dopadlo jinak. Pro hříšníka špatně.

[29] Debe, (20.12.2009, 22:06:59) tresen
vždycky jsem si myslela, že pro věřícího je významná upřímná lítost. Ne rozsudky světské moci.

[30] Treseni, (20.12.2009, 22:18:21) deb
tak to jste se pletla. Ono se to vzájemně nijak nevylučuje. Dejte císaři, co je císařovo, a Bohu, co je božího (přijměte trest Boží i lidský).

[31] A nemělo by to být spíše tak, (20.12.2009, 22:23:21) Tribun [openID] | e-mail | www
že nikoliv lidský život, ale člověk je nenahraditelný? Kdybych chtěl udělat laciný bonmot řeknu, že lidí je jako sraček, ale člověka aby lupou hledal.

[32] Nějak se mi nezdá, (20.12.2009, 23:16:22) tresen
po tom, co mi vykládali o Bohu, že by se mu obzvlášť zalíbilo vaše rozhodnutí jít do vězení, místo abyste dal peníze vdově po člověku, kterého jste přejel.:)

[33] Ale treseni, (21.12.2009, 00:36:59) deb
to se uchylujete k laciným trikům. Nic takového jsem neřekl, naopak, napsal jsem, že se obě řešení nevylučují. A kromě toho, nechtěla byste přestat být osobní a opět se začít bavit o meritu věci? Nejde o moje rozhodnutí, ale o princip, a já tvrdím, že by nemělo být možné, aby se člověk mohl z viny vykoupit penězi. Pokud se vám líbí svět, ve kterém to možné je, přeju vám ho.

[34] Jo, a ještě něco (21.12.2009, 00:47:59) deb
jakkoliv bych zřejmě dal peníze rodičům dítěte, které bych přejel - pokud by je chtěli, sám bych je rozhodně nechtěl. Vy ano?

[35] To já taky ne. To je pravda. (21.12.2009, 07:30:21) tresen
Ale nemohu mluvit za všechny traumatizované rodiny.
Znovu se vracím k tomu, že článek NENÍ o vině a trestu /tohle dilema se odehrává u trestního soudu/, ale o možnosti náhrady za újmu prostřednictvím civilní pře.
Tím neříkám, že se tu o vině a trestu nemůžeme bavit. Například nevím, jak jste přišel na to, že si myslím, že se člověk může zbavit viny penězi.
Jenže otázka viny za smrt druhého člověka a možnost vyvinění je filosofická kláda, na kterou jsme tu asi krátcí.

[36] Treseni, (21.12.2009, 08:40:40) deb
"..Jenže otázka viny za smrt druhého člověka a možnost vyvinění je filosofická kláda, na kterou jsme tu asi krátcí..."

Pokud vím, autor článku se těmito konotacemi práva často zabývá, takže není divu, že se pod jeho článkem diskuze na toto téma vyvrbí. Nejsme tu odborný právní server, na Jiném právu se pod tímto článkem samozřejmě bavili jinak.

[37] ale o možnosti náhrady za újmu prostřednictvím civilní pře. (21.12.2009, 08:50:29) sax
Treseni, nechci ted slovickarit a chytat vas za slovo, ale...
Vezmemez, ze moderni trest ma tyto podstatne funkce: napravit a odstrasit, na cas vyradit ze spolecnosti, dodat zadostiucineni blizkym postizene/ho.
Ty prvni dve funkce smeruji do sirsiho spolecenstvi (aby nebyl bordel a nejistota), ta posledni pak smerem k blizkym obeti ("co si na nem vezmete").
Spolu s demokratickou humanizaci spolecnosti se v case tresty vice- mene zmekcuji (vybaveni veznic, lidska prava, propusteni za dobre chovani atd.) a tudiz ten posledni a podle meho podcenovany bod prestava pomalu ztracet svoji funkci.
A tady zasahuje Wergeld, ktery nas vraci k puvodni predstavy te prave vahy odplaty a zadostiucineni.
Jak pise deb: "wergeld je takovej trojskej kůň, kterým se vrací demokracie k feudalismu".
Ovsem ja k tomu pridavam, ze penize se pomalu stavaji synonymem lidskeho zivota, kdo nema penize jako by nebyl. Vsak dukaz lezi primo pred nami: po institutu Wergeldu je poptavka, jak pise autor clanku, ale svym zpusobem jde o reseni velmi perverzni, jak zase pise deb.
Tedy se ocitame v situaci, kdy idea demokracie zacina selhavat a to presne zpusobem, jakym vzdy velke ideje selhavaly: nakonec se stavaji nastrojem tech, pred kterymi nas mely chranit.

Tedy pokud z "bozi" satisfakce udelate opet "cisarovu" nahradu za ujmu, tak se dostavame hodne daleko dozadu. Pak muzete zacit prepocitavat sve pribuzne jen na penize (o co jsme tim umrtim vlastne prisli), aniz byste mohla dat verejnym zpusobem najevo, jak blizky vam byl a jak moc si ho svoji obeti vazite (obeti ve smyslu aktivity, vedouci k satifakci). Mozna je soudni pre za ucelem vymozeni Wehrgeldu ritualni krevni mstou, to je mozne, protoze tam se se zlocincem nesoudi stat, ale vy osobne.
Takze Wehrgeld dobrej, ale jen jako novy klin, vyrazejici ten stary.

[38] saxi, (21.12.2009, 08:56:38) deb
hezky. Já bych to za sebe shrnul tak:

Nějaké odškodnění samozřejmě ano, ale rozhodně by nemělo být chápáno jako "náhrada za chlapa", ani jako samotný "trest", ale jako pomoc potřebným pozůstalým (případně raněným obětem), a mělo by individuálně přihlížet k situaci - např. potřebná vdova s dětmi by je měla dostat, bohatý bezdětný vdovec ne.

[39] Háček asi spočívá (21.12.2009, 09:02:37) Taras
v třešnině "...k zastavení (trestního stíhání) úplnému, kdy dojde k tzv. vyrovnání. S tím musí souhlasit ten poškozený".
Je zřejmé, že milionář se na vyrovnání dohodne mnohem snadněji než nezaměstnaný bezzemek. A v té chvíli si skutečně svými penězi vykupuje beztrestnost, za tímco beezzemek jde bručet.
Řešením by asi byla úředně stanovená, pro všechny oběti a pozůstalé stejná a nepřekročitelná výše náhrad ze zvláštního fondu, který by vytvářeli pachatelé poměrně podle výše svých příjmů a zámožnosti. Aby to bolelo bezzemka stejně jako velkoobchodníka.

[40] debe (21.12.2009, 09:14:11) sax
Protoze institut Wehrgeldu je sam o sobe ujetej a patri do jiz rozlozene spolecnosti, asi k nicemu moc rozumnemu nedokazeme dojit. Pokud pisete:
"by nemělo být chápáno jako "náhrada za chlapa"....potřebná vdova s dětmi by je měla dostat, bohatý bezdětný vdovec ne."
Pak co jineho, nez nahrada za chlapa to je?
A kdyz to obratite a stanovite Wehrgeld podle moznosti zlocince, muze se lehce stat, ze chude matky budou cekat za rohy ulic a hazet sve deti pod kola okolo pravidelne jezdicich generalnich reditelu nedaleke fabriky.
Jak si zajistit zadostiucineni, kdyz vam pachatele seberou z oci a vy si klidne muzete myslet, ze ma klimatizovanou celu, pet mobilu k dispozici a k tomu pravidelne damske navstevy?
Takze ja to za sebe shrnu (blbe) takhle: to, co rikate vy v [38] plus prihlednuti k situaci pachatele (aby platbu take pocitil).
Cimz se samozrejme nedokazi vyhnout situaci, kdy se nejak rodina vytahuje: "Tenhle barak jsme si koupili za zabiteho dedecka!"
Osobne to vidim tak, ze nakonec nam nezbyde nic jineho, nez zase opium boziho trestu.

[41] Wergeldfond by asi mohl byt resenim. (21.12.2009, 09:17:20) sax
Ale problem je zase v tom, ze dostavate penize od statu a nikoliv konkretniho pachatele, tedy opet "prachy za chlapa", pricemz zadostiucineni se nekona. Ale jakez- takez spravedlnosti by se tim asi dosahlo.

[42] tarasi (21.12.2009, 09:25:18) sax
Ted mne napadl Bulawa: 19 zaznamu na dopravce, pak zabil 3 policajty, ridicak mu nesebrali, dostal 4 roky, po 2 letech byl za dobre chovani propusten a hned je podezrely z dalsiho trestneho cinu.

[43] No, nevím. (21.12.2009, 09:50:32) tresen
Mám dojem, že se tu pomíchalo mnoho rovin.
Nejméně tři.
Protože tu máme oběť, viníka a společnost.

Celá léta se mluvilo o tom, že oběť /zraněný člověk, poškozený pacient, rodina mrtvého atd./ je vždycky až na posledním místě: nikoho nezajímá, nedostane se jí satisfakce ani pomoci. Finanční částka nedokáže vrátit život před tragický okamžik, nemůže to být ani plná satisfakce, ale je to aspoň něco. V mnoha případech může oběti ulehčit další existenci, i když jí samozřejmě nedodá pocit vyrovnání. Pochybuju, že máme právo upírat obětem tuto možnost a odůvodňovat to poukazováním na nemorálnost peněz.
Možná, že Taras, i když jeho nápad není úplně marný, by oběti připravil o příjemný pocit zadostiučinění v případech, když se právníkům podaří viníka zruinovat.:)

Problém viny lidského jedince a způsoby vyrovnání se s ní je další rovina. Nemám chuť mluvit o individuích, která nikdy žádný pocit viny necítí a která jsou schopna pouze bát se postihu. Mluvím o lidech, kteří vinu cítí a chtějí ji odčinit. Nevím, jaké to je mít na svědomí zničený lidský život. Myslím, že šance nějak se s tím vyrovnat je různá, bez ohledu na soudy, tresty, náhrady. I bez ohledu na nabídky typu pokání - rozhřešení. Někdo to s sebou nese až do hrobu. Tady neexistuje žádný universální návod, i když se o ně lidé vždycky snažili.

Tím se dostáváme ke společnosti. Historie nás poučuje, že se recepty, jak řešit vinu a vyrovnání, v čase proměňují. Dalo by to na knihu.
Já chci v téhle věci udělat pouze pár poznámek na okraj: trest odnětí svobody na dobu, určenou závažností činu, je kupodivu věc velmi novodobá, včetně onoho všeobecně uznáváného morálního východiska, že vinu si lze odsedět.
Když vynecháme jedince, které chce společnost zbavit uvězněním možnosti páchat dál zločiny, ale budeme se bavit o lidech, kteří ojedinělým selháním někoho poškodili nebo připravili o život: čím se účinek vězení liší od účinku veřejného pokání, což bylo třeba vykonání kajícné pouti anebo postavení smírčího kříže plus odškodnění?

[44] čím se účinek vězení liší od účinku veřejného pokání (21.12.2009, 10:06:00) sax
No preci dobrovolnosti. U pouti anebo vytvoreni krize lze jeste miru dobrovolnosti zachytit a predevsim: toto bylo konano verejne, tedy pod dohledem. Takhle mate rojbra v base a nikdo nevi, co tam vyvadi.

[45] Saxi, (21.12.2009, 10:10:45) tresen
je odškodnění trest anebo není?
Toť otázka hamletovská. Až ji vyřešíme, můžeme se pohnout dál.

[46] Vazeni, (21.12.2009, 10:43:30) Mysch
podle mne je tohle vsechno pitomost. Nejaky osobni vyrovnani mezi vinikem a obeti nemuze existovat.
uz proto, ze je velikej rozdil mezi takovou nestastnou nahodou, ci shodou okolnosti, kdy jeden druhemu zpusobil ujmu na zdravi.
a mezi tim samym z hrube nedbalosti, opilosti, ci nezodpovednym hazardovanim.
Tady prislusi opravdu jedine soudu, aby rozhodl a pripadne stanovil castku.
a je jedno, jestli se to stane doktorovi v nemocnici, ci ridici cehosi na silnici.

[47] Podle meho zalezi jen na tom, jak to soudce vezme. (21.12.2009, 10:48:23) sax
Slovo "odskodneni" ma zajiste svuj puvod v nahrade skody (zase ta etymologie :o). V nasem pripade je ovsem rec o "institutu zadostiučinění v penězích v ust. § 13 o.z.". A "odskodneni" a "zadostiucineni" jsou zajiste nositele dvou zcela rozdilnych vyznamu naplneni.
Predstavte si neobvykly pripad, ze mate zleho souseda, ktery vas nenavidi a pravidelne vam kazde rano rozbiji sklenenou tabuli u vasich vstupnich dveri do domu. Soudce kazdy den spocte vzniklou skodu a citovou ujmu a soused ji pravidelne splaci. Pokud by slo pouze o skodu (+ ujmu), pak by to mohl delat cely zivot a pravidelne vam kazdy vecer vyplacet trebas 1500,- Kc (plus X krat ujma) a bylo by vymalovano. V pripade zadostiucineni by uz zrejme castka, kterou by vam mel vyplatit, den ode dne stoupala, mnohem strmeji nez platba nahrada+ ujma.
Takze celem a muzne k otazce: je odškodnění trest anebo není?
Podle meho ano, trestem se stat muze a bylo by take zahodno, aby tak bylo. A neni to nepodobne verejnemu pokani. Svym zpusobem jde o ponize, drive pred bohem, dnes pred silou statu.
Takze ano, financni zadostiucinen lze dnes bohuzel za trest povazovat.

[48] Tady máš, Saxi, článek, (21.12.2009, 11:11:39) tresen
který se případné sankční funkci náhrady škody v civilním právu věnuje podrobněji.
http://jdem.cz/dag93

[49] Dodatečně mě napadla (21.12.2009, 11:51:09) tresen
poznámka k vašim námitkám vůči institutu narovnání v trestním řízení:
Náhradu škody přece soud nařídí i v případě, kdy k narovnání mezi poškozeným a viníkem nedošlo, a to bez ohledu na majetkové poměry viníka.
K zastavení řízení, pokud má na stole papíry o vyrovnání, dá soudce souhlas pravděpodobně tehdy, kdy je zřejmé, že by trest byl spíše podmíněný anebo nízký. Přitom má takhle záruku, že poškozený už má své peníze jisté.

[50] Mno, k věci snad jen podotknu, (21.12.2009, 11:55:59) XY
že i v autorem tolik milované liberální demokracii Spojených států poskytují některé z nich (totiž ty, které užívají trest smrti) pozůstalým poněkud jiný wergeld: možnost účastnit se popravy zločince. To při vědomí, že jakýkoli wergeld není s to kompenzovat ztrátu blízkého. Vždy bude asi problém s pokerfacem sděli něco jako: Tuhletu garáž (střechu, nové patro, dům, zahradu, vehikl či cokoli jiného) jsme si pořídili za našeho přejetého Pepíčka. Byl to hodný chlapec...

[51] Bulawa (21.12.2009, 12:44:52) Taras
byl pro polici zlatý důl, sponzor, Saxi [42], těm se řidičák nebere, stejně, jako se nezavírají jiné výnosné doly. Pravda, pak došlo k závalu.

Soudcům je šumafuk, co má poškozený jisté, tresen [49], proto je také v trestním řízení často (vždycky?)odkazují na civilní.

Jinak mně připadá, že odškodnění/zadostiučinění by v nějaké paušální peněžní podobě měli dostat všichni, kteří se museli obrátit na české soudy.

[52] Odkazují je k civilnímu řízení, (21.12.2009, 14:17:33) tresen
když poškozený něco prošvihne /třeba nemá škodu doloženou/ anebo anebo když je obžalovaný osvobozen.
Soudcům to předpokládám úplně šumafuk není, ale protože jde o tzv. adhezní řízení, nemohou tu hlavní věc, tedy dokazování viny a udělení trestu, zdržovat nějakým dodatečným šetřením, když jim vyčíslení škody nedodá vyšetřovatel anebo poškozený.

[53] Ano, to je možné, (21.12.2009, 15:22:58) Taras
ale proč vylučovat takový důvod, jako je obyčejná lenost nebo další krmení pro další soudce a advokáty.

[54] Pěkné vánoce a šťastný nový rok vespolek! (23.12.2009, 17:20:52) XY

[55] i ode mne. (23.12.2009, 21:04:38) Mysch
vsem lidem dobre vule i tem ostatnim.

[56] Taky přeju (24.12.2009, 08:46:06) tresen
krásné svátky!

[57] PAX VOBISCUM (24.12.2009, 08:51:52) cerezo
taky pěkné svátky - ať již upřednostňujete jejich pohanské či křesťanské kořeny a nebo jen máte šanci na trochu klidu s rodinou.


Přidání komentáře...
Jméno:


E-mail:


URL:


Nadpis:


Text: