Konfrontace

Pluralitní kolbiště

Domů
Kontakt
Poslední komentáře

Vypadat jako Filip

Jiří Dolejš

Nosit masku zkaženého a cynického Filipa, to praktický Algernon Moncriff svému naivnímu příteli Jackovi Worthingovi nijak nerozmlouvá : „Vypadáš jako by ses jmenoval Filip – děláš dojem, někdy, jako bys měl opravdu filipa. Je tedy úplný nesmysl říkat, že se Filip nejmenuješ“. Jsou to slova ze slavné konverzační komedie „Jak je důležité mít Filipa“ od svérázného dramatika a spisovatele irského původu Oscara Wilda, narozeného přesně před 155. lety (16.října 1854).

K tomuto jubileu nyní vychází řada knih, i mezi blogy na aktualne.cz je např. připomínána jedna z nich ("Oscar Wilde, z aforismů, epigramů a bonmotů"). Wildovo efektní slovní žonglérství a humorné paradoxy jsou oblíbené, dávají ale tušit napětí mezi jeho rebelantským až extravagantním postojem k životu a doslova protrpěným uvažováním o smyslu existence. Vzkaz Oscara Wilda dnešku : nedokonalý svět nutí vnímavé osobnosti být sice lehkovážnými rebely, ale také chránit se záměrným cynismem. Pravda skrytá za maskou Wilda fascinovala. Ale je chybou se občas schovat za masku nějakého Filipa ?

Tenhle druh napětí provází život i dílo Oscara Wilda. I jeho kniha pro děti (Strašidlo cantervillské,1887) vypovídá o podobném sváru, mezi realismem a romantismem. Wilde ho vyjadřuje postavami pragmatického amerického diplomata Ottise a jeho dcery, snílka Virginie, která trpícího ducha starého anglického lorda Cantervilla vysvobodí tím, že opláče jeho hříchy.

Snílek a utopista Oscar Wilde není tak známý jako autor sypající z rukávu aforismy a bonmoty. Ale nebyl jen požitkářský dandy, byl člověk přemýšlející o lepším, spravedlivějším světě, který tvrdil, že pokrok je realizace utopií. V roce 1891 napsal filosofickou esej „Lidská duše za socialismu". Píše v ní, že jen ten je člověkem, kdo sám za sebe pevně stojí na svých nohou. Mluvil o socialismu ale jako o předchozí fázi individualismu.

Jistá stádnost příznivců kolektivistických teorií ho přiměla k výroku, že taková společnost není realizovatelná, protože by vyžadovala příliš mnoho schůzí. Vztah Wilda k společenským pravidlům naznačuje jiný jeho bonmot, že demokracie je klacek na otloukání lidu lidmi a pro lidi. Wildovou utopií byl Nový Individualismus, který by byl perfektní harmonií – podle něj idea socialismu chtě nechtě nakonec pracuje pro takový individualismus.
Socialisté ovlivnili Oscara Wilda i jinak. Věřil, že pravý, překrásný, zdravý Individualismus přijde s odstraněním soukromého vlastnictví. „Člověk nebude mít nic a přesto bude mít vše a cokoliv jí někdo vezme. Ani nebude uznávat jinou autoritu než autoritu svoji vlastní, nebude se muset přít či svářit. Osobnost člověka bude stejně báječná jako osobnost dítěte".

U Wilda je ale především zjevný vliv helénské tradice, hledající harmonii v myšlenkách a v umění. V jeho individualismu „člověk vyroste přirozeně a jednoduše, jako květina či jako když roste strom". V něm se neměl nikdo snažit nutit lidi, aby byli dobří, protože „lidé jsou dobří, když jsou ponecháni na pokoji, šťastní v harmonii se sebou a svým prostředím".

Oscar Wilde nedokázal jen o svých ideálech přemítat, byl puzen také podle nich co nejsvobodněji žít. Když narážel na konvence a pokryteckou morálku vyšších vrstev viktoriánské Anglie, vědomě prudérní společnost šokoval. Jeho prvotinou, vydanou pod pseudonymem v roce 1880, byl frivolní román „Lady Fuckingham". Děj asi netřeba líčit. V roce 1884 se výhodně oženil s Constance Lloydovou (měl s ní syny Cyrila a Vyvyana), byl ale znám i promiskuitními vztahy s muži. Jak sám říkal : „Jsem schopen odolávat všemu kromě pokušení"

Tato stránka osobnosti Oscara Wilda se objevuje i v jeho románu Obraz Doriana Graye z roku 1891. Hrdina tohoto románu navštěvuje opiová doupata a holduje všemu, co společnost považovala za hřích. I autor románu ví, že každý pud, který se snažíme udusit, zůstává vězet v našem vědomí a otravuje nás. Ovšem nic není zadarmo. V roce 1895 se Wilde dostal do konfliktu se sirem Johnem Douglasem, osmým markýzem z Queensberry. Byl to otec jeho aristokratického milence, mladého lorda Alfreda. Wilde proti starému siru Douglasovi podal trestní oznámení za urážku (nazval ho totiž veřejně sodomitou). Nakonec však byl sám obžalován.

První líčení s Wildem skončilo nerozhodně, byl propuštěn na kauci, ale odmítl prchnout do Francie, jak mu radili jeho přátelé. V novém líčení byl shledán vinným a odsouzen za homosexualitu k dvouletému trestu nucených prací v Readingu. Po propuštění z vězení roku 1897 odešel do Francie, kde se na čas znovu sešel s lordem Alfredem, dokud je nedostatek peněz a výhrůžky obou jejich rodin znovu a nadosmrti nerozdělily.

Oscar Wilde umírá v chudobě v jednom špinavém pařížském hotelu d´Alsace 30.listopadu 1900. Svého života ale nelitoval. Jak napsal ve spisku De profundis ještě z vězení v Readingu : „Zapřít svá vlastní zažití je totéž jako položit svému vlastnímu životu na rty lež. Není to o nic méně, než kdyby kdo chtěl zapřít svou duši". Jako jiní velcí muži i snílkové je Wilde dnes pochován na hřbitově Père Lachaise. Ale ani občasná maska ve stylu cynického Filipa, ani jeho konverze ke katolicismu těsně před smrtí nezmění inspirující odkaz jeho nepoddajného svobodného života.

Vyšlo 16.10.2009 na autorově blogu, odkud převzato s jeho svolením.

linkuj.cz vybrali.sme.sk

23.10.2009, 23:28:00

Komentáře

[1] Wildeovi (24.10.2009, 00:03:47) AeroKarel
bych ty fantasmagorie odpustil, nezažil pokus o jejich realizaci.
Jejich sympatizanti v současné době už tuto omluvu nemají.

[2] kdepak minulost (24.10.2009, 09:09:38) Cerezo
ovšem dodnes mnohým dělá problém rozlišit mezi egoismem a individualismem a skloubit sociálno s liberálnem

[3] AK, (24.10.2009, 15:49:24) Tribun [openID] | e-mail | www
pokudy o realizaci ekonomistických utopií také nedopadají dvakrát slavně a útěšně. Samozřejmě s výjmkou "rýžujících realistů", ale to platilo dříve také.

[4] tihle realisté (24.10.2009, 19:39:36) Cerezo
nejsou to lidé, kteří uvažují věcně, mají smysl pro skutečnost, jsou kritičtí a usilují o objektivní zhodnocení situace ?
Pokuy o vědeckou utopii tu samozřejmě byly, ale většina utopií má spíš nábožně eschatologický a často i únikový charakter.

[5] Když tak koukám na čínu, (25.10.2009, 15:19:49) Halladin
zavádění kapitalismu by se mělo nechat na komunistech.
Naprosto jasně to umí nejlépe :-)

[6] evropské utopie a mocenský cynismus (26.10.2009, 12:17:14) Mouřenín
kapitalismus bez demokracie - realizovaný sen oligarchů.
pro srovnání : Čína dnes prezentuje 12% světového HDP, EU 22%, dnes EU dokonce předstihla v totmo ukazateli i USA. Euro ale od svého vzniku v roce 1999 bojuje o místo na slunci, čínský juan má nakročeno stát se významným platidlem. Čínané kontrolují poměrně velkou část amerického dluhu.
To jsou objektivní parametry - s Čínou je třeba počítat. EU je pak konkurent, do kterého je třeba z východu i ze západu kopnout. Navíc zaplevelený sociálními právy. To jsou možná kořeny klausova antievropanství.
O postavení čínského pracujícího se přitom dnes raději nepíše ani v Halo novinách. Přiznat že jde více o moc než o socialismus se jaksi nehodí. Takže ty utopie jsou jaksi někde jinde.

[7] Ano, Halladine, další pěkný wildeovský aforismus... :-)) (26.10.2009, 20:15:37) XY

[8] The importance of being Earnest (26.10.2009, 20:23:51) deb
Obvykle se v překladu něco ztratí, tady v něm ale Dolejš našel něco, za co Wilde rozhodně nemůže. V originále je vtip celého kusu vystaven na významu jména Earnest (vážný, opravdový, solidní, seriozní) , který je pravým opakem "zkaženosti a cynismu", jež Dolejš přisuzuje Filipovi. A tato negativně obrácená nit se táhne celou hrou a všemi příslušnými replikami, protože chudák překladatel opravdu neměl jinou možnost, jak se s problémem vypořádat. Takže celá ta paralela je na hlavu postavená a z prstu vycucaná.

[9] opravdová, seriozní Čína ? (27.10.2009, 08:55:09) Cerezo
no nevím, nevím debe, jestli nehledáte vy v tom čláku samotném něco co v něm není- nejsou ti co k nám promlouvají s oficiozní solidností právě největšími cyniky ?
Bez tohoto paradoxu by snad ani nešlo o vtip - koho by zajímala nějaká seriozní nuda, ne ? A paralela mezi čím - utopií a seriozností ?
Když se vrátím k haladinovu tématu : Je ta Čína antindidualistickou utopií a nebo obyčejným cynickým mocenským realismem ?

[10] (27.10.2009, 09:53:57) deb
Já se nepřu o tom, jestli nám vládne cynismus, ale pouze o tom, že perex úvodního článku je blbost, protože nic takového Wilde neřekl - řekl pravý opak. Ironií osudu je překlad tohoto paradoxního díla vtipný pouze v obráceném gardu. Ovšem, jak už to tak bývá, obě strany paradoxu jsou pravdivé, to právě Wilde mistrovsky využíval.

[11] jde tedy o serioznost Wilda ? (27.10.2009, 11:39:13) Cerezo
to nsad také ne, upřímně řečeno mi nejde o váš názor na Wildeovské paralely, ale záměna pravdy a lži není jen zábavný paradox. V tom se možná shodnu i s tím žertéřem O.W.
Ve vztahu zbožných utopií a věcného realismu to snad platí rovněž. A z tohoto úhlu se dívám i na tem údajně harmonický vztah individualosmu a socialismu s čínskou konotací i bez ní.

[12] Vypadat (28.10.2009, 00:17:19) jonáš
jako mimikry ..

[13] máš-li dlouhý vlas (28.10.2009, 11:44:37) Mouřenín
jo, jo - a bič boží je vyžene...
http://www.youtube.com...VN6x_ey1z0

[14] Dí jemu Pilát: (28.10.2009, 11:52:59) XY
Co jest pravda? :-)

[15] (28.10.2009, 12:27:20) mistral | www
Upoutávka na můj nový blog: http://mistral.bloguje.cz

[16] hledačům biblické pravdy (28.10.2009, 13:28:11) Mouřenín
Kosti, kůže, lejno,vítr, mrak -
to všechno je mámení. Takhle to aspoň Sequens sesumíroval v tom Majoru Zemanovi pro Mimikry.

[17] Mouřeníne (31.10.2009, 10:55:03) Halladin
většina čínských pracujících ( alespoň v těch rozvíjejících oblastech se má lépe. Mnohem lépe. A hlavně mají nadějí - a oprávněnou - že bude ještě líp. Vytváří se poměrně početná střední vrstva , která bohatne, nakupuje a cestuje.
A na začátku byla politika komunistů, kteří opatrně, postupně otvírali Čínu světu, nenechali to proběhnout živelně, a posílali deseitísíce studentů na nejlepší vysoké školy.

[18] ad bohatá úspěšná čína (01.11.2009, 12:33:15) Cerezo
nevím co měl na mysli mouřenín tím postavením dělnictva v Číně,jinak zřejmě sílu číny celkem uznává.
Ale pokud jsem já nabízel alternantivu mezi antindidualistickou utopií a cynickým mocenským realismem, tak já bych spíše byl realista.
Ta odlišná kulturní tradice tam je sice také, ale čína je dnes především autoritářsky spravovaná velmoc.
A moci si vybrat mezi evropskýma čínským kapitalismem tak by se mi asi tu cenu za čínské úspěchy platit nechtěl.

[19] No fakt je (01.11.2009, 16:38:09) jonáš
že v Evropě nebo USA vám v dohledný době zcela určitě žádný významnější placení teda asi nehrozí, jak to tak vypadá .. spíš byste si měla za zpětnej chod teoreticky vybírat, ale to nehrozí taky. V tý číně maj jednu nespornou výhodu, který jsme se tu před časem trochu neuváženě vzdali, totiž že ani celý stádo krajských a okresních tajemníků nedokáže z HDP rozkrást tolik, co smečka provázaných outsorcovaných firem a jejich lobisti na všech úrovních, takže si můžou například dovolit docela ohromující investice do infrastruktury. Zatimco než bude naše slavná základní dálniční síť aspoň zhruba dostavěná, budou naši pra pra pravnuci už asi opravdu psát znakama ;-)

[20] křehký asociální socialismus ? (02.11.2009, 12:03:33) Mouřenín
Haladine, i u nás se mají pracující lépe než před půl stoletím. To je vývoj. A čína se vyvíjí dnes velmi dynamicky, to vidí každý. Ale stále je její produktivnost významně nižší než u starých průmyslových zemí.
Ta intenzita práce čínského dělníka, hrozba nezaměstnanosti a extrémně nízká cena práce je dost významné na to, aby to šlo přiřadit k jiným asijským (tedy kapitalisticky vykořisťovatelským) zemím.
Nemluvě o tom, že krize vedla k recesi čínského exportu. Vedení ČLR letos narvalo do ekonomiky na půl bilionu USD stimulací.
Ovšem tohle gigantické keynesiánství nebude bez rizik. Nemluvě o pozici juanu vázaného pevně na USD (žádná nová světová měna z něj není) a také zavazující držbě amerických dluhopisů.

Přidání komentáře...